Soukromé mateřské školy Praha 10 Strašnice

rodiny, v převážné míře, do kolektivu vrstevníků a dále se socializují v mateřské škole. Socializace v rámci institucionální péče v mateřské škole Mateřská škola jako výchovně vzdělávací instituce je prostředím, ve kterém se odehrává jedna z fází socializačního procesu. Zde se děti předškolního věku většinou poprvé setkávají se širší společností. Zde se také často poprvé setkávají s Strašnická kolektivem vrstevníků, přijímají spolu s rodiči nové sociální role a učí se respektovat novou autoritu v podobě učitelky mateřské Skalka školy. Socializace v rámci mateřské školy se snoubí ruku v ruce se socializací v rodině. Průběžně se zde děti připravují na vstup do školy. Bacus poukazuje na to, že mateřské školy usilují o tělesný, morální i intelektový rozvoj všech dětí, jsou výrazně mateřskými školami Strašnic konfrontovány s nerovnostmi v úrovni vývoje dětí, které je navštěvují. Pod vlivem sociokulturního nebo rodinného prostředí, ze kterého děti pocházejí, nejsou všechny schopné adaptovat se na stejný způsob výchovy a vzdělávání a mít z něj prospěch. Ovšem právě pro děti z nedostatečně stimulujícího prostředí, které mívají problémy se svým sebevyjádřením a začleněním se do kolektivu, může mateřská škola udělat nejvíc. Je prospěšná pro všechny děti, ovšem pro děti se sociálním nebo kulturním znevýhodněním je nepostradatelná. Výzkumy ukazují, že čím více let dítě strávilo v mateřské škole, tím menší mu hrozí riziko neúspěchu v základní Strašnicím mateřskou školou

škole, a to tím spíš, čím silněji bylo prostředí pro dítě znevýhodňující. Nesmíme zapomínat na integrativní a preventivní funkci, Zborov kterou mateřská škola plní. Musí totiž předem usilovat o stírání rozdílů a nerovností mezi dětmi protože ve škole je už pozdě. Psychologové upozorňují na to, že každé dítě od tří let věku či později dle zralosti potřebuje interakci s vrstevníky. Dítě se potřebuje naučit komunikovat, prosazovat se a podřizovat v rámci kolektivní činnosti. Hrabal uvádí, že v předškolním věku a ještě i dále na počátku mladšího školního věku nejsou děti schopny vytvořit trvalou skupinu ve vlastním slova smyslu, i když vytvářejí přechodná, hlavně hrová seskupení, zaměstnávají se v rostoucí míře pohromadě, vedle sebe, paralelně podle pokynů učitelky nebo dočasně i vrstevníka. Mají tendenci reagovat hromadně, často emocionálně, pod vlivem citové infekce a nápodoby pláčem, smíchem, hlukem, agresivitou. Postupně rostou všechny druhy předpokladů pro život ve skupině hlavně v oblasti sociálních emocí a motivačních tendencí jako Želivského sympatie, odpor, agrese, tendence vést, potřeba a nutnost podřizovat se a dovednosti, které tomu odpovídají, roste schopnost autoregulace a plavou s kojencem ve Praze 10 Strašnicích

soukromé mateřské školy Strašnice

rozvíjí se také sociálně poznávací schopnosti a dovednosti. Dispozice k navázání stabilnějších reciprokých vrstevnických vztahů však soukromé mateřské školy Strašnice v tomto období ještě nedozrály. Důvodů je řada, mezi hlavní patří omezená sebereflexe a integrovanost osobnosti, které ještě soukromých mateřských školách Strašnicích nepokročily natolik, aby umožnily chápat druhé dítě jako osobnost, jako druhé já. Interpersonální vztahy jako zárodečná forma