se jedná spíše o procvičování pohybů jeho těla nebo o manipulaci s jednoduchými předměty. Také u batolete jde spíše o takzvané souromých mateřských škol Prahu 3 přecvičování, kdy dítě v tomto období jen běhá, skáče, prohlíží si předměty a zkouší jejich funkčnost, než by si přímo hrálo. Z Olšany tohoto důvodu používají někteří psychologové pro hru kojenců a batolat označení experimentace. Hra dospělého má také jiný ráz než hra předškoláka. Slouží spíše k odpočinku nebo k odreagování. Hra může být pro dospělého protipólem pracovní činnosti. Naproti tomu u předškoláka hranice mezi hrou a prací ještě splývají. Monatová s. vysvětluje toto vzájemné překrývání tak, že dítě ještě není schopno rozpoznat hru od pracovní činnosti. A dále uvádí, že pro dítě je v tomto věku důležitá práce i hra. Práci totiž považuje za Želivského hru a hru za vážnou práci. Hra je obtížně definovatelný pojem a bývá často vysvětlována více různými definicemi. a s. hru považují za činnost, která je libá a přináší dítěti uspokojení sama o sobě. Autorky s. a Monatová s. se shodují na názoru, že hrou předškolní dítě vyjadřuje to, jak chápe realitu či svět, který ho obklopuje. Vyvstává tedy otázka, proč si dítě vlastně hraje s. si tuto skutečnost vysvětluje tak, že hra má symbolickou funkci a slouží dítěti k vyrovnání se se skutečným světem, který pro něj bývá často Praze 3 mateřské soukromé škole obtížný, a tak si alespoň ve hře přizpůsobuje realitu svým potřebám. Dle jejího názoru si dítě ve hře také procvičuje různé role.
Vyčerpávající odpověď na otázku, proč si děti hrají, nám může přinést Opravilová a Gebhartová. Ty charakterizují hru jako dobrovolnou a spontánní činnost se svobodným sebeuplatněním dítěte. Dle jejich mínění si děti většinou hrají tehdy, když sami chtějí, kdy chtějí a s čím chtějí. Dalším důvodem, proč si děti hrají, je také to, že jim hra přináší potěšení a radost. Hra Pražačka má svůj cíl, který je obsažen přímo v činnosti, ve snaze a pozornosti, kterou jí děti věnují, také ve zkušenostech, které při hře získávají. Hra napomáhá navazovat kontakt s dospělými i s vrstevníky, vede ke spolupráci, modeluje reálné sociální situace, přispívá k Flora utváření rolí, zvnitřňování sociálních norem, pomáhá ovládat a rozlišovat vlastní city, uvolňovat a vyrovnávat napětí a přetížení a ovlivňuje pojetí sebe samého. Opravilová a Gebhartová, s. Klasifikace her Hry můžeme klasifikovat podle různých kritérií.