Soukromé mateřské školy Praha západ Kosoř

podobnosti s rodinou, odkud děti do školky přicházely, ale naopak se základní školou, do které zanedlouho nastoupí. Na začátku společného převyprávění pohádky podle obrázků si děti spolu s učitelkou sedly do kroužku, který bychom mohli interpretovat jako výraz rovnocennějšího postavení dětí a učitelky. Sednutí si do kroužku také dětem signalizuje, že se teď bude dělat nějaká společná a řízená činnost. Pak paní učitelka přečetla dětem pohádku, která byla svou povahou kratší a dějově jednodušší Perníková chaloupka, Krtek a zima. V obou školkách byl na rozdíl od čtení pohádek před spaním při této činnosti v určité podobě zařazen přístup soukromé mateřské školy Kosoř připravující děti na následné společné převyprávění. Učitelky se už odpočátku snažily děti rozmluvit Ještě před samotným Praha 16 předčítáním se paní učitelka v první školce ptá dětí různými otázkami vztaženými k obrázku v knize, které rozvíjí kromě komunikativní kompetence také kompetenci k učení a fantazii dětí Jestlipak si někdo vzpomene, kdy jsme tady tu knížku vzali do ruky, A co soukromé mateřské školky Kosoři myslíte, o čem bude tato pohádka, Jak by se ještě mohla jmenovat Ve druhé školce paní učitelka nečte pohádku dětem již souvisle, jako tomu bývá při čtení pohádek před spaním, ale snaží se, aby si děti zapamatovaly už odpočátku z pohádky co nejvíce informací čtení často přerušuje, komentuje obrázky, a spolu s tím se také ptá dětí na otázky ohledně obrázků nebo příběhu. Ve druhé části této Lahovičky

aktivity zaměřené prvoplánově na rozvoj komunikace a kompetencí k učení se učitelky snaží proměnit dosavadní, spíše receptivní kosořská pražská dětských jeslích

soukromé mateřské školy Kosoř

činnost, na činnost spíše produktivní. Učitelka v první školce iniciuje přenos aktivity větou a já začnu, a potom budete pokračovat V tento moment má zde určitý podíl i rozvoj kompetence k řešení problémů, a to ve tvořivosti, kterou děti musí vynaložit k tomu, aby reprodukovaly právě vyslechnutý příběh. Ukazuje se, že známost příběhu zde hraje svou roli, neboť děti v první školce byly schopny příběh reprodukovat přesněji, než děti ve druhé školce, které se občas pletly. Učitelky v obou školkách volily podobný postup Ohrada organizace společného převyprávění. Děti byly naučené se hlásit, pokud znaly správnou odpověď, pouze občas ji volaly bez vyzvání, za což nebyly příliš kárány. Někdy byly přitom tyto odpovědi iniciovány otázkami, které patřily jakoby celé třídě, čímž by bylo Kosoři mateřskými školami možno akceptaci tohoto chování dětí také vysvětlit. Občas se stalo, že bylo li vyvoláno konkrétní dítě, odpovědělo místo něj dítě jiné. Učitelky to přirozeně přijaly a nedožadovaly se pak již odpovědi od osloveného dítěte ani to nijak nekomentovaly. Občas se některé mateřskou školou Kosoř dítě hlásilo, ale když bylo vyvoláno, najednou nevědělo, co chtělo říct, nebo se možná hlásilo, aniž by znalo odpověď. Naproti tomu pokud bylo vyvoláno dítě, které odpovídalo, současně s ním si některé děti tlumeně šeptaly svou odpověď. Na tomto způsobu organizace Klukovice společného převyprávění učitelkami a reakcích dětí lze hezky ukázat, jak se učitelky snaží připravit děti na učební situaci na