Soukromé mateřské školy Praha 8 Kobylisy

lstivá, pes dobrý a věrný, vlk zlý a mazaný. Děj vždy končí tak, aby měl nějaké ponaučení. Mezi tyto pohádky můžeme zařadit O Ládví červené Karkulce, O Budulínkovi, O Smolíčkovi a další Gebhartová, U těchto pohádek je dobře viditelné dobro a zlo a děti ví, co se stane Karkulce, pokud mluví s vlkem pomocí příběhu jsou vychovávány. Pohádka jako žánr má také své žánrové variace a podžánry. Například kumulativní pohádky, které mohou být u všech typů, nejen u zvířecích, jsou pohádky, ve kterých se děj kumuluje. Přibývá situací a mateřským soukromým školám Kobylis postav, které na sebe navazují. Typickým příkladem je pohádka Kuřátko a obilí od Františka Hrubína nebo O kohoutkovi a slepičce od Karla soukromých mateřských školách Kobylisy Jaromíra Erbena či Boženy Němcové. U těchto pohádek, které bývají označovány také jako řetězové, je jasně patrná didaktická funkce Gebhartová, Dítě si procvičuje paměť a jazykové vyjadřování. Díky pohádkám se děti také učí poutavou formou o mezilidských vztazích. Další podžánry uplatňující se u pohádky jsou kouzelné a novelistické pohádky. Kouzelné pohádky jsou pro děti náročnější a jsou určeny spíše starším dětem v předškolním věku. Rozvíjejí fantazii a slovní zásobu. Novelistické pohádky se k dětem dostávají především ve své žertovné poloze, kdy se vysmívá lidské hlouposti a nadutosti. Například pohádka O hloupém Honzovi nebo O Kocourkově Gebhartová, Zcela výjimečnou pozici mezi pohádkami má pohádka umělá někdy nazývána autorská, protože je vytvořena uměle autorem. Má Vychovatelna

podstatné rysy pohádky je smyšlená, ignoruje přesné situování děje a času, ale v některých částech přejímá postupy jiných epických žánrů prozaických žánrů jako jsou črty, povídky nebo romány. Tyto pohádky byly vytvořeny pro účely tištěné formy, tedy nevznikly z lidové slovesnosti a nemají původ v obyčejném vyprávění u ohně. Mezi autory, kteří vytváří umělou pohádku patří spisovatelé Václav Čtvrtek, František Nepil, dříve pak bratři Čapkové Gebhartová, Právě tyto pohádky patří stále k nejoblíbenějším. Typickým soukromé mateřské školy Kobylisy příkladem je například Honzíkova cesta nebo O letadélku káněti od Bohumila Říhy Gebhartová, Povídky se příliš nehodí pro děti mladšího věku, neboť jejich příběh je poměrně složitý a ne vždy si děti dokáží vybrat potřebné informace. Leporelo Leporelo nebo kobyliská pražská jazykové škole

soukromé mateřské školy Kobylisy

často označované jako text pod obrázky. Leporela jsou složená z obrázků a krátkých textů pod nimi. Uplatní se zde jak próza, tak verš, pohádka i povídka. Jsou ideální pro nejmenší děti pro rozvoj slovní zásoby a znalostí o běžném životě. Určující je malovatelnost Bulovka příběhu, v leporelech má obrázek dominovat, slovo jen doprovází a inspiruje i vysvětluje Gebhartová, Typickým příkladem jsou leporela s Palmovka Krtkem od Zdeňka Milera, Co ta očka vidí od Františka Hrubína nebo O odvážním autíčku Jiřího Žáčka. V posledních letech vydal leporela také Zdeněk Svěrák. Poznávací literatura Uměleckonaučná literatura je také součástí četby u dětí předškolního věku. Vzhledem k Kobylisami mateřskou školou psychickému vývoji dětí v tomto věku se v ní osvědčuje převaha beletristických prvků, ale mísí se i s žánry věcné literatury a