zkušenost i z druhé strany, a to ze strany rodiče dítěte vstupujícího do mateřské školy. Musím zde přiznat, že poprvé, když jsem si uvědomila, že můj syn půjde do mateřské školy, byly moje pocity spíše negativní. Nedovedla jsem si představit, že jej větší část dne neuvidím, že přijdu o mnoho zážitků s ním a uniknou mi jeho postupné pokroky ve vývoji a že bude v péči cizí osoby. Jak jsem zde již Herink vyjádřila, považuji vstup dítěte do mateřské školy za pozitivní a přirozený počin, ale pokud se člověku do racionálního uvažování souromých mateřských škol Dobřejovicemi vloží emoce, není to jistě pro mnoho rodičů, a především matek, jednoduché si toto připustit. V rámci přípravy mého syna na kolektivní řízenou činnost s ním navštěvuji setkávání dětí jeho věku s rodiči, kde se pod pedagogickým vedením účastníme řízené činnosti zaměřené na rozvoj pohybový i duševní. Především při studiu odborné literatury zaměřující se na proces adaptace dětí v mateřské Osnice škole, při návštěvách mateřské školy v rámci mého empirického výzkumu, při rozhovorech s učitelkami a rodiči jsem se začala postupně vyrovnávat s tím, že jedna etapa v životě naší rodiny a našeho dítěte končí a nová významná začíná. Říká se, že pohádky patří Dobřejovic soukromých mateřských školách k dětem a děti zase k pohádkám. Ve své bakalářské práci se věnuji tématu dětí a pohádek hlouběji, konkrétně práci s pohádkou v mateřské škole. Tou rozumím činnosti učitelek s dětmi, v nichž se pohádka objevuje. Cílem je nejen podrobně popsat jejich specifika a
zajímavosti, ale také reflektovat určité trendy v současných konceptech a metodikách práce s pohádkou v předškolním věku dětí. navazuji na předchozí ročníkovou práci, kde jsem z teoretického hlediska zkoumala potenciál tradičních pohádek rozvíjet kompetenci k řešení problémů. Pokud je mi známo, touto tematikou se zatím nikdo jiný přímo nezabýval, a mým úkolem proto je vycházet ze střípků poznatků různých autorů, jejichž práce se k mému tématu vztahují, a z vlastní výzkumné sondy. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části se zabývám různými definicemi pohádky, významem pohádek v životě dětí a současnými koncepty a metodikami práce s pohádkou. mateřskou školou Dobřejovice Dále popisuji specifika předškolního věku. Nakonec se věnuji roli mateřské školy v procesu socializace a cílům předškolního vzdělávání včetně klíčových kompetencí. V empirické části navazuji výzkumnou sondou, kterou jsem zjišťovala, jak probíhá práce s plavání kojenců v Praze východ Dobřejovicích