ale přesto usiluje o komplexní pohled a zachycení kontextu Hendl, s. Etnografický výzkum školy je pak specifickým kvalitativním přístupem zvaným školní etnografie Švaříček, Šeďová et al., s. Tento přístup mi umožnil vytvořit drobné popisné teorie o práci s pohádkou v Blatiny mateřské škole, které mohou být užitečné zvláště pro učitelky případně učitele mateřských škol. Metoda sběru dat Zmíněnou pružnou strategii se mi v rámci rozsahu práce podařilo naplnit prostřednictvím zúčastněných nestrukturovaných pozorování práce s Luka pohádkou, krátkých nestrukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s učitelkami a nahlížení do různých textových dokumentů v obou soukromé mateřské školy Chrášťany školkách. Požadavek delšího pobytu v terénu musel být s ohledem na rozsah práce a po získání určitého množství dat omezen na celkem patnáct v průměru půlhodinových pozorování. Terénní zápisky jsem pořizovala přímo na místě ručně během pozorování, rozhovorů a pročítání dokumentů, a následně jsem je přepisovala do elektronické podoby s tím, že jsem k nim přidávala všechny další informace, které jsem si dokázala vybavit. Co se týče zápisů etnografického sledování, je zřejmé, že se nemohou plně krýt s objektivní skutečností. Přesto jsem se prostřednictvím tohoto obsáhlého postupu výzkumu snažila zachytit realitu co nejhodnověrněji podle Hendl, s. Během pobytu v terénu jsem zaznamenávala interakce mezi dětmi a učitelkami navzájem, jednotlivé interakce v rámci každé z těchto skupin, soukromé mateřské školy Chrášťany
odkazy na prožívání pohádky jako specifického fenoménu dětmi, charakteristiky prostředí, zejména sociální atmosféru školek, ve kterých práce s pohádkou probíhala, a také zvyky, které si děti při práci s pohádkou prostřednictvím učitelek v obou školkách osvojovaly. Metoda analýzy a interpretace dat Kvalitativní analýza a interpretace znamená organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, formy, kvality Praha 17 a vztahy Hendl, s. V souladu s metodologií tohoto výzkumu jsem analýzu a interpretaci získaných dat prováděla průběžně, na základě čehož se zpřesňovaly jednotlivé pozorované jevy i výzkumné otázky. V analýze etnografických dat se uplatňují tři základní činnosti myšlení dát smysl komplexnímu množství informací prostřednictvím propojení myšlenek s daty z terénu, vytváření kategorií snažíme se Lužiny také vyvíjet typologie jevů a progresivní zaměření výzkumné otázky se upřesňují v průběhu sběru dat a jejich analýzy, která pak pozvolna přechází do procesu interpretace Robson in Hendl, s. Při analýze lze také využít metafor navržení metafory, která vystihuje určitý aspekt prostředí nebo studované skupiny, pomáhá vidět situaci novým způsobem. Ptáme se přitom Co mi připomíná tato situace nebo